Proč mají oči tak málo barev?

·         Člověk může mít zelené, hnědé nebo modré oči. Proč je ale nemůže mít třeba žluté barvy? Barvu oka podmiňuje duhovka (Iris). Je tvořena předním listem, tzv. stromou, a zadním listem. Zadní list je tvořen sytě pigmentovaným dvouvrstevným epitelem. Při narození je oko bezbarvé a modrou barvu očí kojenců vytváří zadní list duhovky. Jestli pak oči modré zůstanou, závisí na množství barviva melaninu. Oko se tak může zbarvit do šeda, zelena, modra, hněda až černa.

Proč mýdlo čistí?

·         Špína většinou obsahuje oleje nebo tuky. Voda se s tuky nemísí, takže samotná na špínu nestačí. Proto používáme mýdlo, které obsahuje molekuly, jež dokážou vytvořit spojení mezi vodou a tuky. Tyto molekuly mýdla jsou na jedné straně hydrofobní (odpuzující vodu) a dobře váží špínu. Na druhé straně jsou taky hydrofobní (vážící vodu). Tyto vlastnosti molekul mýdla umožňují drhnutím špínu odstranit.

Proč není klávesnice počítače uspořádaná podle abecedy?

·         Až do 19. Století byly klávesy strojů skutečně uspořádané pěkně od A až po Z. Způsobovalo to ale nemalé problémy: Ty opravdu rychlé a zdatné písařky či rychlí a zdatní písaři totiž při rychlém mačkání kláves je tak „uhnaly“, že se začaly s klávesami sousedními o sebe zasekávat. A tak moudří mužové bádali, co s tím, až problém rozlouskl americký knihkupec Christopher Sholes. Ten v roce 1868 uspořádal nejčastější anglická písmena – tedy E, T, O, A, N a I co nejdál od sebe a do půlkruhu. Jeho model se ujal.

Proč peříčko i kladivo padá ve vakuu stejnou rychlostí?

·         Když upustíte kladivo a peříčko zároveň, řítí se kladivo obrovskou rychlostí k zemi, zatímco peříčko pomalu klesá. Příčinou je odpor vzduchu, tření vzduchu ve vztahu ke hmotě padajícího objektu. Na peříčko působí mnohem větší odpor vzduchu než na kladivo, proto mu to k zemi trvá déle. Ve vakuu není žádný vzduch, který by padající objekty brzdil. Přitažlivost působí na kladivo stejnou silou jako na peříčko, proto oba padají stejnou rychlostí.

Proč se lidé vlastně líbají?

·         No to je přece jasné – protože je to baví! A teď trochu té vědy: V 90% všech kultur se lidé skutečně líbají stejným způsobem, který známe i my – a to na ústa. Proč ale? Jedna badatelka z USA zjistila, že polibkem vlastně tak nějak testujeme kvalitu svého partnera. Instinktivně vnímáme hormony ve slinách, a také jemné signály, které mluví pro spojení nebo proti němu.

Proč se listy na podzim zbarvují?

·         Každé roční období má své krásy. Potom nemusíme být smutní, že léto už odešlo. Nadešel čas zářivých barev stromů. Ale proč se vlastně tak nádherně vybarvují právě na podzim? Letní zelenou barvu dává listům barvivo chlorofyl. Když se však dny začnou krátit a noci ochlazovat, stromy toto hodnotné barvivo (jinak též důležitou živinu) z listů odvádějí do svých větví a kmenů. Tam zůstane uložené a dobře chráněné před chladem až do příštího jara. Na listech se zatím uplatňují jiná hnědá, červená a žlutá barviva, která v létě chlorofyl překrývá.

Proč se televizním seriálům říká „mýdlové opery“?

·         Každý z vás určitě zná nějakou tu typickou „mýdlovou operu“ (soap= anglicky mýdlo). Tu úplně první uvedla v roce 1932 jedna americká rozhlasová společnost. Tehdejšími sponzory vysílání byly koncerny na výrobu pracích prostředků, jako byl například Procter a Gamble. Sponzoring se jim zalíbil a společnosti produkovali čím dál víc „soap“, jen aby hospodyňky přilákaly k rádiu (a postupem času i k televizním obrazovkám) a do vysílání tak mohly zařadit co nejvíce reklam na své výrobky. A tak, až budete sledovat třeba VKV (Velmi křehké vztahy), povšimněte si také reklamních spotů.

Proč se vlastně medvídkovi říká „Teddy“?

·         Plyšový medvídek je považován za nejoblíbenější plyšovou hračku! Předchůdcem slavného Teddyho byl plyšák od německé švadleny Margarete Steiff. V roce 1880 šila hlavně látkové slony a byli tak oblíbení, že se rozhodla otevřít si továrnu na plyšová zvířata. Její synovec jednou viděl v cirkuse živého medvěda. Byl tak nadšený, že mu ho teta musela hned ušít. Méďa ale „chodil“ po čtyřech. Ten dnes klasický, sedící, měl za kmotra amerického prezidenta (a vášnivého lovce) Theodora („Teddyho“) Roosevelta. V roce 1902 se vydal řešit jistý spor mezi dvěma státy a našel si čas i na lov. Lov se vydařil, i tak ale odmítl skolit jediné zvíře, co se naskytlo- medvěda. Na Rooseveltovu počest se zrodil slavný medvídek Teddy.

Proč vejce vařením ztvrdnou?

·         Vejce natvrdo bývá oblíbenou součástí snídaně. Jak je ale možné, že při vaření ztvrdne? Bílek se skládá z vody a proteinových řetězců (bílkovin), které tvoří jakási volná klubka. Při teplotě 62°C se tato struktura proteinu mění a „slepí“ se v pevnou síť. U bílkovin žloutku k tomuto procesu dochází při 68°C.