Bohuslav Martinů
Bohuslav Martinů (8. prosince 1890, Polička – 28. srpna 1959, Liestal- Švýcarsko)
-proslulý český hudební skladatel
- pocházel z rodiny poličského obuvníka a pověžného, narodil se ve věžní místnosti zdejšího chrámu svatého Jakuba
-studoval pražskou konzervatoř- hrál na housle, klavír a varhany
-byl žákem Josefa Suka
-od roku 1923 žil trvale mimo vlast
-oženil se s dělnicí Charlottou Quennehenovou v cirkuse
-byl pohřben, podle vlastního přání, na Sacherově pozemku na Schönenbergu
-v roce 1979 byly jeho pozůstatky převezeny do rodné Poličky, kde byl pohřben vedle své ženy Charlotty, zemřelé v předcházejícím roce
-v rodném městě je také jeho památník a muzeum
-se svou ženou žil ve vile dirigenta Paula Sachera, obklopené krásnou přírodou
-složil: balety, opery, 4 smyčcové kvartety, 6 symfonií, oratoria a koncerty
Díla: 1. smyčcový kvartet- 1920-21 Violoncellový koncert- 1930 Špalíček [balet]- 1931-32 Julietta (Snář)- [opera]- 1936-37 Concerto grosso- 1937 6. symfonie (Symfonické fantazie) Gilgameš [oratorium]- 1954-55 Řecké pašije [opera] první verze 1954-1957, druhá verze 1957-1959
Zajímavost: V listopadu 1926 Martinů vyrazil do pařížského cirkusu Medrano, a zatímco se lidé smáli slavným klaunům, on sledoval dívku kousek před sebou. Zamiloval se do ní na první pohled. "Když jsem se vracela z představení s kamarádkou po bulvárech zalitých světly, plál žár i ve mně. Cítila jsem se šťastná a dychtila poznat neznámého cizince z cirkusu," vyznala se krejčovská dělnice Charlotta Quennehenová. Po představení za ní zašel a beze slova jí strčil do ruky papírek se svojí adresou. Pět let nato se stala paní Martinů. Svatební obřad proběhl na obecním úřadě druhého pařížského obvodu, kde se kdysi ženil Napoleon Bonaparte, a svědkem česko-francouzské svatby byl malíř Jan Zrzavý. Jeho žena ve knížce Můj život s Bohuslavem Martinů napsala, že to byl jeho „nejodvážnější čin jaký kdy udělal“.